Tento způsob podzimu se mi zdá býti výtečný!!! .) Počasí zřejmě dohání to, co v létě tolik zanedbávalo a my si užíváme překrásných prosluněných dní.....takové počasí bych brala po celý rok - ideál :))
Tak jsme si dneska udělali za krásného podzimního sluníčka pár fotek, udělali jsme spoustu práce, pejsci si zaběhali za frisbee....paráda! Hned má člověk lepší náladu :) Tak posíláme sluníčko i vám :)

VŠECHNY FOTEČKY ZDE

No a zřejmě proto, že sezóna třešní už zkončila a naše třešeň letos skoro nic neplodila, tak se ji naši psí chlapci snaží zřejmě vykopat....zatím se dostávají na kořeny...co bude dál????

Ve sváteční středu jsem si vyjela se Štefkou, Janou a jejich smečkou (samouřejmě i s tou svou smečkou) :) do Mimoně na coursing. Byla to jakási ukázka na zkoušku přímo na náměstí (mají travnaté :)). Kluci už na coursingu jednou byli a na podruhé si tento psí sport oblíbili snad ještě víc! Oba dva jsem na startu sotva udržela když viděli střapec!!! Poprvé ke coursingu přičichla i Agnes, která ale běhá jen samostatně...madame! V prvním běhu se ještě důležitě zastavovala u každé kladky a zběžně ji očichávala. Není sice tak "naddržená" jako pánská část smečky, ale věřím, že časem snad přijde na to vo co go! .) Šikovná ale byla na sundávání kůžičky ze střapce v nestřežených okamžicích ještě před startem....to jí šlo báječně. Na videu můžete vidět jen kluky, protože maličká Agnes nebyla vůbec vidět :))

Foto: Petra Kohoutková

Tak jsme se nakonec i přes mé peripetie s kotníkem vydali do Trmic na naše zřejmě poslední letošní závody. Společnost nám dělala Šárka s Chittou a spousta dalších známých agiliťáků :)
Na závody jsem se těšila, ale zároveň jsem jela s obavami co na to můj kotník a psi, kteří 3 týdny nic nedělali!!! Hafani byli úžasní....až teda na Myšáka, ten zřejmě neměl svůj den...., ale kotník už méně. První 3 běhy to šlo, ale pak bylo hůř a hůř. Upřímě jsem byla ráda (snad poprvé v životě), když byl konec a my se mohli odebrat k domovu :)
Střelu Alfa jsem mým tempem absolutně nestíhala a on se snažil to krásně dohánět! Agneska překvapila zóničkama a prvním místem v SA3 (i když jsme jako jediné šly čistě, o nějaké setinky jsme se nevlezly do času, takže splněná zkouška ee), ale radost byla :). No a Myšákovi 3 týdenní ležení neprospělo a na parkuru vymýšlal a dělal koniny...ani radši nedávám video :)))
Parkury od Tomáše Glabazni se mi ale opravdu moc líbili a myslím, že za normálních okolností by nám i hodně seděly....tak snad příště :)))

Vše začalo poslední prázdninový den, kdy jmse se jako klub vydali  na ukázky agility do domova důchodců ve Filipově...
Na maličký, hrbolatý plácek se vešly sotva 3 skočky, v rozích se tísnili 2 tunýlky a publikem nám byli babičky a dědečkové, z nichž mnozí sotva chodili. No a já hned při prvním běhu s Myšákam jsem při dobíhání špatně šlápla, luplo mi v kotníku a najednou jsem tam ležela na zemi před všemi těmi stařečky a nemohla jsem vstát!!! :) Doplazila jsem se k židli, kde se mě ujmuly naše holky a jeden zdravotník z domova...jak mi sundali kopajdu, měla jsem kotní nehezky nafouklý a namodralý. Filipov je od mého domova vzdálený asi 16 km, měla jsem s sebou auto a všechny 3 hafany. Auto jsem řídit nemohla, a tak mě Štefka naložila do své káry, aby mě odvezla do špitálu. A Markétka  a hodná Štefky souseka naložila moje a Štefky psiska do svého auta a odvezly je ke Štefce na zahradu....díky holky, nevím, co bych si jinak počala :)
V nemocnici jsem dostala nechodící sádrovou dlahu, dvě berly mrazilky a klid s nohou ve výškách na lůžku.....pro mě s mými aktivitami....nebo spíš aktivními psy a manželem v Práglu celkem vražedná kombinace.
Štefka mě pak dopravila pro psy, sousedka pro mé auto a odvezly mě dom....zlatíčka!!! .)
Nicméně rodina mě v tom nenechala. Maminka mi celou dobu vyvářela, nosila mi snídaně do pelechu a Míša se taky snažil být co nejvíc doma a starat se o mě, psy a domácnost! :) Bylo to pro mě perných 14 dní a pro chlupáče, kteří trávili celé dny "jen" na zahradě asi taky.
Byla jsem ráda, když mi po 14 dnech dlahu sundali a dostala jsem jen ortézu a nařízení začít chodit. Snažila jsem se moc a moje touha odjet za týden na agility závody mě bičovala k heroickým výkonům! Belhala jsem se každý den lesem a každý den jsem došla kus dál a dál. Doktor mi na příští kontrole ukázal bandáže a dostala jsem požehnání, že na závody jet můžu...následně pak samozřejmě i do pracvního procesu...
Když jsem se ale v sobotu snažila na parkuru dohnat ze všech sil Alfa, došlo mi, že to nebyl nejlepší nápadíček. Ani MYšáka jsem nestíhala a to je co říct...sorry Myší :) V posledních bězích už kotník silně protestoval :(
Byl to můj první životní úraz a doufám, že i poslední!!! Ani po měsíci ještě totiž nejsem zcela pohyblivá bez omezení :(

Ve čtvrtek 4.8. a v pondělí 8.8. jsme se vydali do Cvikova odběhnout si vždy jeden zkouškový běh. Ve čtvrtek jsme tam potkali Markétu s Ninjou a Míšu s Berry :) Bylo to fajn. Alfík běhal v LA1 a čistým během a bezkonkurenčně nejrychlejším časem byl první (video)! Holky do mě hučely, ať koukáme přejíd do LA2...a tak se tak stalo :) Myšák i Agnes DIS. V pondělí tedy Alf LA2 1 odmítnutí a bramborové místo. Myšák ani Agnes se nepoprali s "vypečeným" náběhem do slalomu, který Alice v A3 zkoušce postavila a tak tedy opět DIS. VideaAlfík, Agnes a Myšák.

Agility závodů Sirius cup jsme se zúčastnili už podruhé, takže jsme věděli do čeho jdeme :) Společnost mi, stejně jako loni, dělala Šárka s Chittou a v sobotu se za námi přijel podívat Michal s Lubošem z Ameriky....škoda, že jsme zrovna v době jejich návštěvy nic závratného nepředvedli...:(
Závody pískal P. Noga a na hospitaci byla K. Lerlová. 
V sobotu se nám zadařilo s Alfíkem hned v prvním jumpingu, kde jsme doběhli čistě a vyběhali si tak 3.místo z 22 large (to ten náš megaoblouk v jednom místě).....od té doby už se nám příliš nedařilo. Na těchto závodech jsme společne vystartovali v kategorii LA2 a pro "jistotu" jsme se v obou zkouškách diskvalifikovali :))
Myšák měl závodní premiéru v LA3, kde v sobotu doběhl druhý, ale s 1 odmítnutím (takže bez zkoušky). Za to v neděli se pan šedivý vytáhl a to když doběhl všechny 3 běhy čistě a k tomu jako bonus hned 3x na bedýnce!!! Takovouhle 100% úspěšnost jsme na jedněch závodech ještě neměli :) První složená LA3 je tedy doma .)
Agnes v sobotu neběhala...tedy běhala, ale jako by neběhala. Dělala mi schválnosti a opět jsme se praly na zónách :( Dokonce z mé strany padly výhružky, že s ní končím, že to nemá cenu a že prostě závodit nebude! Asi se to holce rozleželo v makovičce, protože v neděli zazářila naprsto dokonale. 3 běhy, 3x na bedně a 2x zlato! Navíc zlato nejcennější a to v posledním závodě, který byl tím hlavním. Holdie memoriál (agility open) byl posledním během dne. Agnes navíc úplně posledním závodícím psem, který uzavíral závody. Doběhly jsme čistě, ale výsledky se už nevyvěšovaly a tak vyhlášení bylo překvapením. Čekala jsem 3., ale spíše bramborovou pozici. Když nás vyhlásili jako první, nemohla jsem tomu uvěřit a Agnes vyhrála pohár větší, než je ona sama :)))

No a protože v sobotu bylo celý den nesnesitelné horko a my i psiska jsme byli uvaření, večer jsme si zajeli do nedaleké zatopené pískovny, kde jsme si společně zaplavali :)))

Vlastně se to stalo úplnou náhodou, že jsem se rozhodla vyjet na tábor do Smržovky, kde instruktovala Jitka Novotná. Ale když se už tato možnost naskytla a já se díky Báře Škarnitzlové, která nám dělala celý pobyt společně s Alfího sestřičkou Joy společnost, na tábor mohla nahlásit, nešlo to odmítnout.
Do Smržovky jsme přejížděli z dvoudenních závodů v Lomnici hned v neděli po jejich skončení. Rozložila jsem stan, zabydlela psiska a dozvěděla jsem se, že nás ještě čeká večerní hodinový trénink... Ani jsem si nemyslela, že to po parném dni stráveném na parkuru vůbec zvládnem (a to jak já, tak Alfík). Nakonec to ale šlo celkem dobře :)
Tábor nám hodně dal a zase jsme se s Alfím o kousek sběhali. Jitka vše pěkně vysvětlila, ukázala chyby (tedy ty moje :)) a pokoušeli jsme se mě napravit :) Částečně se to snad povedlo, pořád jsem ale na parkuru shrbená jak při sběru hub, ale prostě se nedokážu soustředit na tolik věcí a hrbím se, kde se dá :))) „Plesnivka“, jak byl pan Alf nazýván, se snažil a já se snažila mu to co nejmíň kazit.... Poslední běh se vždycky běželo „pyžámko“ a podle toho, jak kdo doběhl, takové mu Jitka přidělila pyžámko na spaní :) Nejlepší byly kytičky s kreječkou, pak jen kytičky, puntíčky s kraječkou, jen puntíčky, pak snad proužky a někdo chodil spát i nahatý :))) Jednou jsme měli kytičky...ooo.)), ale i pruhy se zadařili a šli jsem s Alfím pěkně ve vězeňském .))
Tábor byl na pěkném místě. Jednou brankou do lesa, druhou za 2 minutky do cukrárny na točenou zmrzlinku, kam jsem docházely téměř každý den :) a za 5 minut do obchodu, pekárny pro teplé pečivo k snídaním a do zverimexu, kde bylo k dostání zmražené masíčko pro psy :)....kdybych to tušila, netáhla bych s sebou ty „sušenosti“. Chlupáči si tedy o dovolené taky dopřávali a poprvé ochutnali daňka... Jen Alf dělal tyjátry a syrové nechtěl....na táboře se mohl utlouct po granulích a nad masem ohrnoval svůj rypáček. Po příjezdu domů už opět od misky se syrovým masem odchází jako první a je spokojený....že by nějaký vrtoch pána s PP .))
Jediné co nám tedy nepřálo a pobyt tak trochu znepříjemňovalo bylo (tedy krom Myšákova dvoudenního kulhání - asi nejspíš ďobanec do tlapky) počasí. Hned první noc lilo bez ustání a přestalo půl hodiny před začátkem tréninku. Do úterka nás pak pošimrávalo sluníčko, od středy, nám ale nedal pokoj déšť. Nakonec jsem se vzdali a z tábora odjeli celí promočení už ve čtvrtek odpoledne a přišli jsme tak o jeden trénink a páteční táborové závody, které se kvůli neustávajícím provazům deště nemohli uskutečnit :(
Jinak jsme si to ale užili, odvezli si řadu cenných rad a zkušností, které se teď snažíme přenášet do praxe :)

Letos jsem se na Speciál loveckých plemen vypravili už potřetí a opět toho vůbec nelituju. Jako každý ročník, i tenhle byl skvělý co do místa konání, organizace i cen :) Navíc jsme nejeli sami, ale s celkem početnou bandou kamarádů ze cvičáku (Šárka s Chittou, Blanička  s Rokýškem a Jana s Přemkem a Barčou).
Vyrazili jsme už v pátek a cestou jsme se stavili na skokanských můstcích pro kešku a pak ještě kousek dál proBabylonku....úspěšně nalezeno, tedy na rozdíl od sobotního pokusu, kde se z 300m vycházky staly asi 2 km a nic jsme nenašli....asi mě kamarádi proklínají ještě dnes :)))
Závodění se nám velmi, velmi dařilo a Myšák obhájil loňské vítězství a vyhrál óóóóhromný pelech a spoustu dalších cen!!! Navíc si v neděli splnil poslední potřebnou dvojkovou zkoušku a od teď už startuje v „elitní“ kategorii A3 :)...je to prostě můj šikula! Agneska se snažila jen tak, jak se jí zrovna chtělo a ten víkend se jí moc nechtělo :( Doběhaly jsme jen první jumping a to hned na bedýnku, ale pak už jen samé chyby, diskvalifikace a odskákané zóny :( Alfík se taky dvakrát mihnul na stupních vítězů a to na 2.místě ve zkouškách a na 1.místě v agility open.....tedy naše první umístění v otevřeném běhu v konkurenci 15 psisek :)))
Ze závodů jsme přejížděli rovnou na agility tábor do Smržovky a do naloženého auta se nám málem ani všechny výhry nevešly....tolik jich bylo! :)
Děkuji všem Erlinkům za milou společnost na závodech, za to, jak byli i oni sami úspěšní, protože mě tím moooc potěšili a snad jsme takhle nevyjeli naposled :))

Mezinárodní Mistrovství ČR Border collií

Rozkoš 10.-12.6.2011

Tak na tyhle závody jsem se mimořádně těšila a jak už to tak u mě bývá zvykem, měla jsem dost strach z toho, co se asi pokazí.....když se na něco těším, vždycky se něco pokazí! Světe div se, nic se nestalo, já dojela v klidu a pořádku na místo a užila jsem si naprosto poklidný, báječný, slunečný závodní víkend na Rozkoši s prima lidmi a vůbec, prostě byly to přenádherné závody na krásném místě.....moje mini dovolená s nejlepší borderkou pod sluncem :o)

Alfík mě moc mile překvapil a na to, jakou jsem očekávala agilitní katastrofu to celkem ušlo :o) I přes převahu diskvalifikací jsem měla dobrý pocit, že si konečně na parkuru začínáme rozumět (i když to stále ještě není ono), Alf je pozorný, panička stále stejné střívko....mno budu na sobě makat a u toho běhání přemýšlet i hlavou (pokud to tedy v tom fofru stihnu :o)) V celkovém součtu mistrovských běhů jsme se nakonec vlezli do TOP 10 a pan Alf obsadil krásnou 9.příčku v konkurenci 67 závodníků :) a udělal mi tím obrovskou radost! :o)

V pátek odpoledne se běhala hra Power & Speed, kde byl parkur pomyslně rozdělen na 2 části - agility, ve kterém nebyl měřen čas a to z toho důvodu, abychom si mohli před "ostrými" závody pěkně potrénovat zastavované zónečky (čehož mnoho týmů z nepochopitelných důvodů nevyužilo a hnali se vpřed i za cenu odskočených zón). Od jedenácté překážky byl parkur už ve stylu jumpingu (bez zónovek) a tady se už zapla časomíra a bylo třeba se zbytečně nezdržovat. Tenhle parkur nám hodně seděl, šli jsme ho čistě a na poslední překážce jsem Alfovi utekla víc, než je zdrávo a první diskvalifiace, za kterou si rvu vlasy ještě dnes, byla na světě.....mrkněte na VIDEO

Krom této lapálie se mi ještě při příjezdu do kempu podařilo nacouvat do jediného stromu široko daleko a vylít si celou vytouženou kávu, kterou jsem táááák potřebovala :o))

Milé bylo i to, že jsme se po dvou letech sešli zase všichni páničci i se svými chlupáči Od Čeníčka z vrhu A a setkání to bylo víc než příjemné:

Zleva: Audry Blueberry, Azzaria Nyx, Amazing Joy, Liza's Border Vega blue, Ace Cassy, All-fired

Foto: Václav Závada

V sobotu se pak závodilo hned 4x a to ve dvou závodních speciálech (agility a jumping), v mistrovském jumpingu a vagility družstev. Naše drožstvo  Los Borderos ve složení Eva Nováková a Bára, Ivana Prokešová a Cassidy a já s Alfíkem jsme se všechny 3 diskly a ve stejném duchu jsme pokračovaly i v nedělním jumpingu družstev...alespoň si nemáme co vyčítat :o))) Videa všech sobotních běhů Alfíka ZDE

Neděle byla ve znamení speciálního závodu Tachyon trophy, jumpingu družstev a finálových mistrovských běhů agility. Videa nedělních běhů TADY

Celý víkend nám dělali milou společnost Linkovic, ke kterým posíláme hned několik gratulací a tu největší Romanovi s Čikem, kteří se stali 2. Vicemistry ČR 2011 v kategorii A2/A3!!!
A pak samozřejmě If a Cassidimu, kterým taky díky.....bylo to s vámi fajnéééé :o))

Květen je z jakéhosi důvodu oblíbeným měsícem k pořádání agility závodů a tak se nám i letos závodní kalendář pěknězaplnil! Do české Lípy, kterou máme tak blízko jsme prostě nemohli nejet.....

Sešla se nás tam pěkná cvičákovská banda a doufám, že se v podobném duchu budou nést i následující závody, protože to bylo moooc fajn :o))

A3 karta pro Agnes mi na neštěstí dorazila až v pondělí, takže si Agneska ještě naposledy musela zaběhat v A2 a stejně jako oba kluci ukořistila stříbrnou medailičku. Agnes s jednou chybkou, za to Myšák i Alf si střihli čistý zkouškový běh :o) S Alfem to bylo poprvé čistě, tudíž jsem měla neskutečnou radost a jako bonus k té radosti bylo zjištění, že Alfík má splněno pro přestup do A2 :o) Spěchat tam ale zatím rozhodně nebudeme :o) Myškovi chybí poslední zkouška a šup do trojek! .o))

Jinak smekám před pořadateli, protože závody byly za jedno pohodové, krásné a ty ceny.....to se hned tak nikde nevidí!!! :o))